06 októbra 2013

Víkend s Respektom


    Sú obdobia v roku, kedy sa mi na stole kopa články, ktoré chcem prečítať. A potom sú dni, kedy tieto svoje resty splatím. Taký bol aj tento víkend.

    Nižšie uvádzam anotácie na niekoľko textov z časopisu Respekt, ktoré som dnes konečne prečítal. Minimálne prvé dva odporúčam prečítať (bohužiaľ, na webe sú zamknuté). 

    Najlepší článok 20. storočia. "Poslední srpnový den roku 1946 běhali čteníchtiví Američané od jednoho novinového stánku ke druhému se stejnou otázkou: Máte nový The New Yorker? Marně. Aktuální číslo tohoto časopisu bylo rozebrané už dvě hodiny poté, co se objevilo v prodeji. Když to slyšeli v redakci týdeníku, nemohli uvěřit svým uším, vždyť se báli, že právě tohle číslo může znamenat jejich konec. Rozhodli se totiž porušit všechna dosud známá pravidla a publikovali článek o délce jednatřicet tisíc slov (nejdelší do té doby měly kolem dvou tisíc). Téma ale bylo více než zajímavé – reportáž z japonské Hirošimy rok po svržení atomové bomby. Článek vstoupil do dějin novinařiny a navždy změnil vnímání jaderných zbraní. (...) Časopis během pár hodin zmizel ze stánků, lidé jej přeprodávali za desetkrát vyšší cenu. Albert Einstein si objednal tisíc kusů tohoto vydání. Vysílalo se na pokračování v rádiu, licenci k přetištění zakoupilo několik desítek novin a časopisů. Text ale hlavně splnil svůj cíl. Lidé po celém světě zjistili, co dokáže atomová bomba. Článek byl později porotou Newyorské univerzity vyhlášen za nejlepší článek americké novinařiny 20. století." (2.9.2013, viac)

    Pred sto rokmi si ľudia mysleli, že žijú v najšťastnejšom období dejín ľudstva. A zrazu sa všetko zrútilo. "Přestože lidé zřejmě nikdy nebyli zcestovalejší, vzdělané vrstvy početnější a informovanější a svět provázanější sítí obchodních i rodinných vazeb, drtivé většině jako by něco zásadního uniklo. Rok 1913 byl posledním rokem velké iluze, že svět kráčí nevyhnutelně vpřed, že pokrok přináší zákonitě blahobyt a mír, že všeobecné štěstí došlo tak daleko, že si nikdo nemůže přát jeho rozvrat. Potom se během několika rychlých týdnů ve všeobecném chaosu sen zhroutil a na jeho odvrácené straně se vynořila bojiště první mechanizované války v dějinách lidstva se 65 miliony mobilizovaných vojáků, 20 miliony mrtvých a 21 miliony zraněných, nevyčíslitelnými ztrátami, překreslenými hranicemi států a revolucemi. K první světové válce vedl jeden z nejsložitějších procesů, jaké lidstvo kdy zaznamenalo. Mechanismu událostí, které je vláčely směrem k celosvětovému masakru, zjevně nerozuměli zaskočení svědkové doby a přesně mu nerozumí ani historici o 100 let a zhruba 25 tisíc historických publikací později. Lidstvo si tehdy stejně jako dnes myslelo, že drží vlastní osud pevně ve svých rukou. Před 100 lety, v roce 1913, tomu rozhodně všechno nasvědčovalo." (23.9.2013, viac)

    "Vyslovuje sa to džif, nie gif," pripomenul programátor Steve Wilhite. "Za správné čtení svého vynálezu bojuje už léta a ne zcela vítězně. Popularita i rozšíření jeho formátu však předčily jakékoli fantazie svého tvůrce. GIF se více než 25 let po svém zrodu těší postavení softwarové celebrity." (9.9.2013, viac)

    Recept na prežitie od Jeffa Bezosa: "I Amazon balancoval na pokraji propasti, topil se v dluzích a jeho akcie, které se před dvěma lety prodávaly za osmnáct dolarů, stály dolar jeden. Bezos však akcionářům dokázal vůli udělat cokoli, aby uspěl, a posedlost nejmenšími detaily a úsporami. Na rozdíl od jiných internetových firem, jejichž zaměstnanci tehdy měli k dispozici zahraniční šéfkuchaře a maséry, jediným benefitem týmu Amazonu byl aspirin zdarma. A tak Bezos zrušil aspirin. A propustil třetinu zaměstnanců. Amazon ale – na rozdíl od desítek jemu podobných – přežil." (2.9.2013, viac)

      0 komentárov:

      Zverejnenie komentára

           
          Design by Free WordPress Themes | Bloggerized by Lasantha - Premium Blogger Themes | Dcreators